Při luštění křížovek se občas setkáváme s otázkami, které se dotýkají lingvistiky, a jednou z takových častých narážek je i umělý jazyk. Tato formulace obvykle odkazuje na jazyky, které nebyly vytvořeny přirozeným vývojem v rámci nějaké komunity, ale naopak byly záměrně zkonstruovány, často s cílem usnadnit mezinárodní komunikaci nebo jako experimentální nástroj. V kontextu křížovek se pak jedná o slovo, které je synonymem pro takovýto umělý jazyk.
Nejznámějším a nejrozšířenějším umělým jazykem, který se v křížovkách objevuje s velkou pravděpodobností, je esperanto. Tento jazyk byl vytvořen v druhé polovině 19. století polským oftalmologem Ludvíkem Lazarem Zamenhofem. Jeho hlavním cílem bylo vytvořit neutrální a snadno naučitelný jazyk, který by mohl sloužit jako most mezi různými národy a kulturami. Zamenhof se snažil o co nejjednodušší gramatiku a slovní zásobu, která by čerpala z kořenů nejrozšířenějších evropských jazyků. Esperanto se stalo světovým fenoménem, má své příznivce, literaturu, a dokonce i srazy.
Kromě esperanta však existuje celá řada dalších umělých jazyků, které by se teoreticky mohly v křížovkách objevit, i když s menší frekvencí. Některé z nich vznikly jako jazyky pro umělecká díla, jiné jako pokusy o zdokonalení jazyka, a další pro specifické účely. Příkladem může být ido, který vznikl jako reformovaná verze esperanta, snažící se odstranit některé jeho, podle tvůrců, nedostatky. Dalším známým umělým jazykem je volapük, který vznikl ještě před esperantem, ale jeho složitost a odlišnost od přirozených jazyků způsobily, že se nikdy nestal tak populárním. V oblasti sci-fi a fantasy se pak setkáváme s mnoha fiktivními jazyky, jako je například klingonština ze Star Treku, nebo elfština z Tolkienova Pána prstenů. Tyto jazyky jsou sice umělé, ale jejich primární účel není mezinárodní komunikace, nýbrž obohacení fiktivního světa.
Umělé jazyky, ať už jsou to ty s ambicí stát se mezinárodním komunikačním prostředkem, nebo ty čistě umělecké, hrají v naší kultuře zajímavou roli. Lingvisté je studují jako experimentální nástroje pro pochopení fungování jazyka jako takového. Pro fanoušky daného díla, ať už jde o literaturu nebo film, se mohou stát důležitou součástí zážitku, umožňující jim hlubší ponoření do světa tvůrců.
Jak již bylo zmíněno, esperanto je bezpochyby nejvýznamnějším umělým jazykem, pokud jde o jeho společenský dopad. Jeho tvůrce Zamenhof měl vizi světa bez jazykových bariér, kde by si lidé mohli snadněji rozumět. Tato vize se sice nenaplnila v plném rozsahu, ale esperanto si stále udržuje svou komunitu a je živým důkazem toho, že umělé jazyky mohou mít reálný dopad.
V křížovkách se tedy odpověď na umělý jazyk s největší pravděpodobností bude týkat právě esperanta. Je to slovo, které je dostatečně známé a zároveň přesně vystihuje podstatu otázky. Nicméně, vzhledem k rozmanitosti umělých jazyků, není vyloučeno, že se občas objeví i jiné, méně obvyklé odpovědi, například slovo ido, pokud by kontext křížovky naznačoval reformu či alternativu k esperantu.
Při luštění je vždy dobré zvážit délku hledaného slova a případné další nápovědy. Pokud hledáme slovo o sedmi písmenech, a máme v křížovce již nějaká písmena, která by se hodila k esperantu, pak je tato odpověď téměř jistá. V případě jiných délek nebo jiných písmen by bylo nutné zvážit i další možnosti, i když ty jsou výrazně méně pravděpodobné. Zkrátka, v křížovkářském světě je umělý jazyk synonymem pro esperanto, pokud není uvedeno jinak.
Radovan Richta věk
Umění latinsky v křížovce
Realitní makléř
Ušní zrcátko v křížovce
Zdeněk Svěrák wikipedie
Umělá hmota v křížovce
Kapitalista co to je?
úder v boxu v křížovce
Bára Srncová wikipedia
Umělé hedvábí v křížovce