Jindřich Forejt životopis
Peter Forsberg rozvod
Při luštění křížovky se občas setkáme s otázkou, která nás přiměje zamyslet se nad základy umění, které nás provází po staletí. Jednou z takových otázek je část jeviště. Odpověď, která se v křížovkách často objevuje, je PROSCENIUM. Ale co přesně tento termín znamená a jakou roli hraje v kontextu divadelní scény? Pojďme se ponořit hlouběji do světa divadla a odhalit význam této zdánlivě jednoduché fráze.
Termín PROSCENIUM má své kořeny ve starověkém řeckém divadle. Původně se vztahoval k prostoru před *skéné*, což byla budova za jevištěm, sloužící jako pozadí a úkryt pro herce. Řecké jeviště bylo často vyvýšené a herci hráli před budovou skéné, která mohla být zdobena malovanými kulisami. Prostor před skéné, kde se odehrávala hlavní akce, byl tedy oním prvním proskéniem.
Ve starověkém římském divadle se tento koncept dále rozvinul. Římské divadelní budovy byly často propracovanější, s pevnými zdmi a složitějšími kulisami. PROSCENIUM v římském pojetí označovalo vyvýšenou plošinu před oponou, která oddělovala jeviště od hlediště. Tato plošina sloužila jako hlavní hrací prostor, a herci zde byli dobře viditelní i slyšitelní pro diváky.
Během středověku se divadelní formy značně proměnily. Hry se odehrávaly na různých místech, od kostelních náměstí po putovní scény. Koncept PROSCENIA v klasickém smyslu zde nebyl tak výrazný.
Renesance však znamenala návrat k zájmu o antické divadelní formy a s tím i o architektonické prvky. V tomto období se začaly stavět kamenné divadelní budovy s pevně definovaným jevištěm. PROSCENIUM začalo opět nabývat na významu jako přední část jeviště, která vyčnívá do hlediště. Vznikaly tak první předscény, které vizuálně propojovaly svět herců s diváky.
Barokní divadlo je často spojováno s velkolepými scénami a iluzionistickými efekty. V tomto období dosáhlo PROSCENIUM svého vrcholu. Stávalo se jakýmsi předvojem jeviště, často zdobeným sochami, reliéfy a propracovanými architektonickými prvky. Bylo to místo, kde se odehrávaly nejdramatičtější okamžiky hry, a kde se herci snažili navázat co nejpřímější kontakt s publikem.
V barokních divadlech se často používaly i různé mechanismy pro proměnu scény, které byly integrovány do prostoru PROSCENIA, například otočné jeviště nebo systémy pro spouštění kulis.
S příchodem moderního divadla v 19. a 20. století prošlo pojetí jeviště a jeho částí dalšími proměnami. Zatímco tradiční divadla s PROSCENIEM stále existují a jsou oblíbená, objevily se i nové formy, jako jsou například divadla s arénovým uspořádáním, divadla s prostorem bez jasně definovaného jeviště (black boxy) nebo divadla s horizontálním jevištěm (thrust stage), které také částečně vyčnívá do hlediště.
I v moderním divadle však termín PROSCENIUM stále označuje přední část jeviště, která je nejblíže publiku. Může jít o vyvýšenou plošinu, ale také o prostor před oponou. V některých případech se PROSCENIUM v moderním divadle může stát i jakýmsi rámem pro dění na scéně, vizuálně ohraničujícím to, co diváci vidí.
Když se tedy v křížovce objeví otázka část jeviště a hledaná odpověď má například sedm písmen a začíná na P, pak je PROSCENIUM velmi pravděpodobnou a správnou odpovědí. Křížovky často vybírají slova, která jsou známá a mají jasný význam, a PROSCENIUM do této kategorie bezpochyby spadá.
Je zajímavé, jak jedno slovo dokáže propojit tisíciletou historii divadelního umění s moderním způsobem trávení volného času, jako je luštění křížovek. PROSCENIUM tak není jen technickým termínem, ale i symbolem spojení mezi tvůrci a diváky, mezi uměním a jeho vnímáním. Je to ta část divadla, která nás vtahuje do děje, která nám umožňuje na chvíli zapomenout na realitu a ponořit se do světa fantazie.
Ať už se jedná o antickou tragédii, barokní operu nebo moderní drama, PROSCENIUM hraje klíčovou roli ve zprostředkování divadelního zážitku. Jeho existence a funkce se sice v průběhu staletí měnily, ale jeho podstata – jako předního prostoru pro umělecké vyjádření – zůstává zachována. Proto je PROSCENIUM nejen elegantní odpovědí do křížovky, ale i důležitým pojmem pro každého, kdo se zajímá o divadlo.
Jaroslav Perner
čárový kód v křížovce
Panna Maria kdo to je?
čedič v křížovce
Martin Ditmar kdo to je?
část prahy 5 v křížovce
George Soros životopis
část rostliny v křížovce
Dušan Neumann wikipedie
část podsvětí v křížovce